Pokud nezabráníme tomu, aby se počet bezohledných, ničemných a jinak podřadných členů společnosti zvyšoval rychleji, než lepší třída lidí, národ bude degenerovat (Charles Darwin, anglický přírodovědec 19. stol.)

bezpravi

Jak řešilo Státní zastupitelství podvod v KNTB

Soubor trestních oznámení

Trestní oznámení na Ing. Zdeňka Mikla, bývalého ředitele KNTB

Ve smyslu § 158 odst. 1 zákona č. 141 / 1961 Sb. o trestním řízení soudním (trestního řádu) bylo bývalým fyzikem Krajské nemocnice Tomáše Bati ve Zlíně podáno trestní oznámení pro okolnosti nasvědčující tomu, že byl spáchán trestný čin podle § 206 odst. 1 zákona 140 / 1961 Sb. – pomluva, a to na Ing. Zdeňka Mikla, bývalého ředitele Krajské nemocnice Tomáše Bati a. s. (KNTB) ve Zlíně, který dne 14. 11. 2008 ve výpovědi z pracovního poměru, kterou toho dne předal fyzikovi Onkologického centra KNTB, uvedl nepravdivé údaje, které jsou způsobilé značnou měrou ohrozit jeho vážnost u spoluobčanů, zejména poškodit jej v zaměstnání, narušit jeho rodinné vztahy a které mu způsobily jinou vážnou újmu. Ing. Zdeněk Mikel nepravdivě uvedl, že v rozporu s výslovným a přímým pokynem fyzikových nadřízených zaměstnanců, tj. MUDr. Kohoutka a Mgr. Kašpárkové, fyzik pracoviště povolil spuštění ozařovače Gullmay, ačkoliv si byl vědom, že Státní úřad pro jadernou bezpečnost spuštění tohoto přístroje nepovolil. Dále nepravdivě uvedl, že fyzikovi ráno 15. 9. 2008 Mgr. Kašpárková sdělila, že přístroj se do odvolání nebude používat v klinickém provozu.

Dále nepravdivě uvedl, že fyzik onkologického centra byl plně odpovědný za zajištění bezpečnosti používaných zdrojů ionizujícího záření a jejich provoz v souladu s právními předpisy. Dále nepravdivě uvedl, že svým jednáním, tj. spuštěním přístroje, fyzik porušil výslovný pokyn jeho nadřízené, Mgr. Kašpárkové, nepoužívat přístroj pro klinický provoz a že v důsledku jeho jednání došlo k přímému ohrožení zdraví konkrétního pacienta. Na základě této série nepravdivých nařčení fyzikovo chování hodnotil jako závažné porušení povinnosti vyplývajících z právních předpisů vztahujících se k jeho vykonávané práci a dal mu výpověď z pracovního poměru. Dále nepravdivě uvedl, že výpověď byla předem projednána se zástupcem odborové organizace, neboť výpověď byla zástupci organizace pouze oznámena a zástupce ji pouze mohl vzít na vědomí. Mezi doručením požadavku odborové organizaci a vlastním provedením rozvazovacího úkonu uplynulo sotva několik málo minut, odborová organizace tedy neměla reálnou možnost věc projednat a sdělit zaměstnavateli svoje stanovisko. Svůj postoj bývalý ředitel Mikel obhajoval v článku ve Zlínském deníku z 12. 4. 2010: Pracovníci onkocentra museli odevzdat klíče. Tímto činem přispěl Ing. Zděněk Mikel k následné fyzikově dlouhodobé nezaměstnanosti. Neoprávněnou výpovědí dodatečně upravenou na Úřadě práce ve Zlíně dle ust. § 52 písm. g) zákoníku práce mu dokonce znemožnil pobírat podporu v nezaměstnanosti.

Odůvodnění: Ing. Zdeněk Mikel jako ředitel nemocnice, který by měl být znalý vnitřních právních předpisů nemocnice o radiační ochraně, ve snaze poškodit fyzikovu osobu uvedl celou sérii nepravdivých údajů, které měly za následek výpověď z pracovního poměru v rozporu s organizačními strukturami KNTB a. s., v rozporu s programem zabezpečování jakosti (zejména odst. 5.4 a odst. 8), v rozporu s jinými právními předpisy, jako vyhláškou č. 307 SÚJB z 13. 6. 2002 o radiační ochraně (zejména §§ 26, 27 a 66) a atomovým zákonem č. 18/1997 Sb. Neoprávněným svalováním různých pochybení a zavinění způsobených jinými osobami na fyzikovu osobu tak přivedl fyzika a celou jeho rodinu do hluboké existenční krize.

Podvodné jednání bývalého ředitele KNTB lze dokázat výpovědí z pracovního poměru ze dne 14. 11. 2008, předložením popisu pracovní činnosti, organizační strukturou onkologického centra KNTB Zlín, organizační strukturou radioterapeutického oddělení, právním předpisem nemocnice o radiační ochraně, čímž je program zabezpečování jakosti z prosince 2006, kopií vyjádření odborové organizace k projednání výpovědi ze dne 14. 11. 2008 a textem článku ze Zlínského deníku ze dne 12. 4. 2010. Že údaje uvedené bývalým ředitelem KNTB byly nepravdivé, to může dosvědčit i bývalý lékař onkologického centra a inspektorka Státního úřadu pro jadernou bezpečnost (SÚJB).

Vzhledem k výše uvedeným okolnostem je zřetelné, že tímto jednáním byla naplněna skutková podstata trestného činu pomluvy ve smyslu § 206 odst. 1 zákona č. 140 / 1961 Sb.

Trestní oznámení na Mgr. Beátu Kašpárkovou, vedoucí fyzikálního oddělení Onkologického centra KNTB

Ve smyslu § 158 odst. 1 zákona č. 141 / 1961 Sb. o trestním řízení soudním (trestního řádu) bylo bývalým fyzikem Krajské nemocnice Tomáše Bati ve Zlíně podáno trestní oznámení pro okolnosti nasvědčující tomu, že byl spáchán trestný čin podle § 206 odst. 1 – zákona 140 / 1961 Sb. pomluva, a to na Mgr. Beátu Kašpárkovou, vedoucí fyzikálního oddělení Onkologického centra Krajské nemocnice Tomáše Bati a. s. ve Zlíně (KNTB), která dne 16. 10. 2008 napsala bývalému řediteli KNTB a. s. ve Zlíně Ing. Zdeňku Miklovi dopis, ve kterém uvedla nepravdivý údaj, který je způsobilý značnou měrou ohrozit fyzikovu vážnost u spoluobčanů, zejména poškodit ho v zaměstnání, narušit jeho rodinné vztahy a který mu způsobil jinou vážnou újmu. Mgr. Beáta Kašpárková nepravdivě uvedla, že fyzik hrubě porušil pracovní kázeň a že přes výslovný zákaz klinického radiologického fyzika povolil spuštění ozařovače. Dále nepravdivě uvedla, že fyzik způsobil svou nedbalostí a nedodržováním dvojí kontroly radiologickou událost v prosinci 2007. Dále nepravdivě uvedla, že neustále docházelo k problémům s dodržováním termínů zkoušek provozní stálosti a nevyhovujícím vedením dokumentace. Dále v dopise řediteli nepravdivě uvedla, že fyzik nesplňuje odborné požadavky na práci fyzika radioterapeutického oddělení a v běžném provozu není možné nechat ho pracovat samostatně a na pracovišti by mohl svým jednáním ohrozit zdraví i život pacientů. Dále v protokolu o radiologické události s vepsaným datem 17. 9. 2008 nepravdivě uvedla, že fyzik svévolně spustil ozařovač a že vědomě porušil pracovní kázeň. V tomto protokolu zmínila nepravdivě i údajné problémy s pracovní kázní z fyzikovy strany. Tímto činem přispěla k zjevně účelové výpovědi z pracovního poměru pro údajné závažné porušení pracovní kázně, založené na dodatečné nepravdivé konstrukci, a k následné fyzikově dlouhodobé nezaměstnanosti.

Dále bylo podáno trestní oznámení pro okolnosti nasvědčující tomu, že byl spáchán trestný čin podle § 175 odst. 2 písm. a) a odst. 3 trestního zákona – křivá výpověď, a to rovněž na Mgr. Beátou Kašpárkovou, vedoucí fyzikálního oddělení onkologického centra KNTB a. s. ve Zlíně, která jako svědek před soudem uvedla nepravdu o okolnosti, která měla podstatný význam pro rozhodnutí soudu. Mgr. Beáta Kašpárková dne 28. 4. 2009 u soudu nepravdivě uvedla, že osobou s přímou odpovědností za radiační ochranu byl propuštěný fyzik, což mělo podstatný význam pro nepřiléhavé rozhodnutí soudu v rozporu s hmotným právem, který si nesprávnou interpretací různých pozic na radiologickém pracovišti vůbec neučinil právní závěr ohledně fyzikovy pozice na tomto pracovišti. Tímto činem způsobila zvlášť závažný následek, a to zamítnutí žaloby na neplatnost rozvázání pracovního poměru.

Odůvodnění: Mgr. Beáta Kašpárková jako klinický radiologický fyzik, který by měl být znalý právních předpisů o radiační ochraně, ve snaze poškodit fyzikovu osobu uvedla celou sérii nepravdivých údajů, které měly za následek výpověď z pracovního poměru v rozporu s organizačními strukturami KNTB a. s., v rozporu s programem zabezpečování jakosti (zejména odst. 5.4 a odst. 8), v rozporu s jinými právními předpisy, jako vyhláškou č. 307 SÚJB z 13. 6. 2002 o radiační ochraně (zejména §§ 26, 27 a 66) a atomovým zákonem č. 18/1997 Sb. Neoprávněným svalováním různých pochybení a zavinění způsobených jinými osobami na fyzikovu osobu tak přivedla fyzika a celou jeho rodinu do hluboké existenční krize.

Podvodné jednání a komplot proti fyzikovi lze dokázat předložením kopie dopisu Mgr. Kašpárkové bývalému řediteli KNTB Ing. Miklovi, kopií rozhodnutí o udělení oprávnění zvláštní odborné způsobilosti k vykonávání činností zvláště důležitých z hlediska radiační ochrany, předložením kopie o radiologické události s vepsaným datem 17. 9. 2008, předložením rozsudku okresního soudu z 28. 4. 2009 pod č. j. 38C 42/2009-106 str. 3, řádek 29. a předložením protokolu o jednání před soudem prvního stupně ze dne 28. 4. 2009 pod spisovou značkou 38 C 42/2009 str. 4, řádek 42. a 43. (5. a 4. odspodu), předložením dalších dokumentů, jako např. zhodnocení havarijních cvičení v r. 2004, kde je podepsán jako osoba s přímou odpovědností za radiační ochranu MUDr. Milan Kohoutek, programem zabezpečování jakosti z prosince 2006 včetně jmenného seznamu pracovníků oprávněných nakládat s ozařovačem a organizační struktury. Že uvedené údaje napsané Mgr. Kašpárkovou bývalému řediteli KNTB byly nepravdivé, to může dosvědčit i další bývalý fyzik onkologického centra.

Vzhledem k výše uvedeným okolnostem je zřetelné, že tímto jednáním byla naplněna skutková podstata trestného činu pomluvy ve smyslu § 206 odst. 1 zákona č. 140 / 1961 Sb., trestního zákona a trestného činu křivé výpovědi ve smyslu § 175 odst. 2 písm. a) a odst. 3 zákona č. 140 / 1961 Sb., trestního zákona.

Trestní oznámení na MUDr. Milana Kohoutka, přednostu Onkologického centra KNTB

Ve smyslu § 158 odst. 1 zákona č. 141 / 1961 Sb. o trestním řízení soudním ( trestního řádu) bylo bývalým fyzikem Krajské nemocnice Tomáše Bati ve Zlíně podáno trestní oznámení pro okolnosti nasvědčující tomu, že byl spáchán trestný čin podle § 206 odst. 1 a odst. 2 – pomluva, a to na MUDr. Milana Kohoutka, přednostu onkologického centra Krajské nemocnice Tomáš Bati a. s. ve Zlíně (KNTB), který na konci května 2010 sdělil redaktorovi denního tisku nepravdivý údaj, který byl způsobilý značnou měrou ohrozit vážnost podvodem propuštěného fyzika u spoluobčanů, zejména poškodit jej v zaměstnání, narušit jeho rodinné vztahy nebo způsobit mu jinou vážnou újmu. MUDr. Milan Kohoutek, přednosta onkologického centra KNTB, sdělil redaktorovi MF dnes Milanu Libigerovi nepravdivou informaci, která byla v tomto deníku otištěna dne 28. 5. 2010. Přednosta MUDr. Milan Kohoutek nepravdivě uvedl, že fyzik vložil do počítače chybné údaje, následkem čehož měli být přezařováni pacienti v období od července 2003 do 31. března 2005. Vzhledem k tomu, že přístroj na základě nepřesných údajů v počítači fungoval již od 17. 10. 2002, jak vyplývalo z provozních deníků, které fyzik dne 22. 6. 2009 předložil Státnímu úřadu pro jadernou bezpečnost, nemohl onen fyzik vložit chybné údaje do počítače, neboť v tu dobu v KNTB ještě nepracoval. Kromě toho program v počítači, vypracovaný a instalovaný pravděpodobně dohlížející firmou VF a. s. radiační ochrana Černá Hora, byl v tu dobu zakódován proti změnám. Podle nepravdivé informace přednosty Kohoutka byl propuštěný fyzik údajně viník celé situace se špatným ozařováním a proto dostal vyhazov ze zaměstnání. Tímto nepravdivým obviněním mohl do budoucna způsobit neoprávněné stíhání fyzikovy osoby. Přednosta Kohoutek dále nepravdivě uvedl, že fyzik na svoji práci nestačil.

Odůvodnění: MUDr. Milan Kohoutek ve snaze poškodit fyzikovu osobu uvedl nepravdivou informaci, která závažným způsobem ohrožuje fyzikova práva a je vysoce nebezpečná i ze společenského hlediska, Tato nepravdivá informace měla ospravedlnit přednostou zorganizovanou manipulaci týkající se protiprávního postupu ohledně výpovědi z pracovního poměru ze dne 14. 11. 2008, která tak přivedla fyzika a celou jeho rodinu do hluboké existenční krize.

Lži přednosty Onkologického centra KNTB lze dokázat předložením textu článku "nemocnice příliš ozařovala pacienty" v deníku Dnes z 28. května 2010 na str. 6. Že tyto údaje sdělil MUDr. Milan Kohoutek tisku, to může dosvědčit redaktor deníku MF dnes Milan Libiger. Že údaje sdělené MUDr. Kohoutkem byly nepravdivé, vyplývá mj. z obsahu provozních deníků, které fyzik předložil vedoucímu regionálního centra Státního úřadu pro jadernou bezpečnost v Brně RNDr. Liboru Urbančíkovi.

Vzhledem k výše uvedeným okolnostem je zřetelné, že tímto jednáním byla naplněna skutková podstata trestného činu pomluvy ve smyslu § 206 odst. 1 a odst. 2 zákona č. 140 / 1961 Sb., trestního zákona.

Trestní oznámení na soudce Mgr. Jiřího Němce

Ve smyslu § 158 odst. 1 zákona č. 141 / 1961 Sb., o trestním řízení soudním ( trestního řádu) bylo bývalým fyzikem Krajské nemocnice Tomáše Bati ve Zlíně podáno trestní oznámení pro okolnosti nasvědčující tomu, že byl spáchán trestný čin podle § 158 zákona č, 140 / 1961 Sb. trestního zákona - zneužití pravomoci veřejného činitele, a to předsedou senátu soudcem Mgr. Jiřím Němcem.

Odůvodnění: Předseda senátu soudce Mgr. Jiří Němec stranil žalované straně natolik zjevným způsobem, že jím použité argumenty byly nepřiléhavé do té míry, že postrádaly jakoukoliv logiku. Výpovědí svědka Mgr. Beátou Kašpárkovou manipuloval natolik očividným způsobem, že se mu museli někteří přítomní polohlasně zasmát.

Tvrzení lze doložit předložením rozsudku okresního soudu z 28. 4. 2009 pod č. j. 38C 42/2009-106 a předložením protokolu o jednání před soudem prvního stupně ze dne 28. 4. 2009 pod spisovou značkou 38 C 42/2009. Že Mgr. Jiří Němec stranil žalované straně nepřijatelně zjevným způsobem, to může dosvědčit další očitý svědek přítomný v síni.

Vzhledem k výše uvedeným okolnostem je zřetelné, že tímto jednáním byla naplněna skutková podstata trestného činu zneužívání pravomoci veřejného činitele ve smyslu § 158 odst. 1 zákona č. 140 / 1961 Sb., trestního zákona.

Ve smyslu § 158 odst. 1 zákona č. 141 / 1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestního řádu) bylo dále bývalým fyzikem Krajské nemocnice Tomáše Bati ve Zlíně podáno trestní oznámení pro okolnosti nasvědčující tomu, že byl spáchán trestný čin podle § 160 – přijímání úplatku, § 161 – podplácení nebo § 162 – nepřímé úplatkářství dle § 162a - společné ustanovení, trestního zákona č. 140 / 1961 Sb., a to neznámým pachatelem.

Odůvodnění: Předseda senátu soudce Mgr. Jiří Němec stranil žalované straně natolik zjevným způsobem, že jím použité argumenty byly nepřiléhavé do té míry, že postrádaly jakoukoliv logiku. Výpovědí svědka Mgr. Beátou Kašpárkovou manipuloval způsobem, kterým přímo naváděl k tomu, co má svědkyně vypovídat, což nenechal zaprotokolovat.

Podezření lze doložit předložením rozsudku okresního soudu z 28. 4. 2009 pod č. j. 38C 42/2009-106 a protokolu o jednání před soudem prvního stupně ze dne 28. 4. 2009 pod spisovou značkou 38 C 42/2009. Že Mgr. Jiří Němec stranil žalované straně nepřijatelně zjevným způsobem, a že nezaprotokoloval otázku směrem k Mgr. Kašpárkové, to může dosvědčit další očitý svědek přítomný v síni.

Vzhledem k výše uvedeným okolnostem se lze oprávněně domnívat, že tímto jednáním byla naplněna skutková podstata trestného činu § 160 – přijímání úplatku, § 161 – podplácení nebo § 162 – nepřímé úplatkářství dle § 162a trestního zákona – společné ustanovení trestního zákona č. 140 / 1961 Sb.

Okresní ani krajské státní zastupitelství neshladalo podvod podvodem

Vyšetřovací orgány hledaly informace ne tam, kde měly, ale přímo u podvodníků, snad v domnění, že podvodníci jim podstrčí důkazy o své vině. Následkem toho a nejen toho okresní ani krajské státní zastupitelství neshledalo podvod podvodem. Náměstkyně okresní státní zástupkyně Mgr. Ilona Chudárková ve snaze krýt podvodníky jejich jednání přesně popsané v trestním řádu neshledala trestným činem, krajský státní zástupce Ilja Khain se při obhajobě podvodníků uchýlil i ke lži ohledně fyzikova jednání, čímž se prozradil. Byl to onen Ilja Khain, jehož někdejší kandidát na československého prezidenta Zdeněk Viktor Procházka, kandidující proti Václavu Havlovi a PhDr. Miroslavu Sládkovi, nazval komunistickým zločincem. Musel před ním emigrovat do Kanady a když se po sametovém tyjátru vrátil, jak se vyjádřil, raději emigroval znovu, neboť na místě státního zástupce seděl tentýž bývalý okresní prokurátor totalitního režimu. Tento společensky obtížně přijatelný případ, kdy dva protichůdné režimy pronásledují prostřednictvím jedné a téže osoby jednu a tutéž osobu, by měl být spíš kuriozitou, než běžným legitimním pravidlem.

Ministerstvo vnitra neshledalo pochybení při vyšetřování. Proto bylo podáno trestní oznámení na skupinu osob.

Trestní oznámení na skupinu osob

Ve smyslu § 158 odst. 1 zákona č. 141 / 1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestního řádu) bylo bývalým fyzikem Krajské nemocnice Tomáše Bati ve Zlíně podáno trestní oznámení na MUDr. Milana Kohoutka, přednostu onkologického centra Krajské nemocnice Tomáše Bati a. s. (KNTB) ve Zlíně, Ing. Zdeňka Mikla, bývalého ředitele KNTB a. s. ve Zlíně, Mgr. Beátu Kašpárkovou, vedoucí fyzikálního oddělení onkologického centra KNTB a. s. ve Zlíně pro okolnosti nasvědčující tomu, že byl spáchán trestný čin podle § 163a (1) zákona č. 140 / 1961 Sb. - účast na zločinném spolčení, § 169a (1) zákona č. 140 / 1961 Sb. - zasahování do nezávislosti soudu.

Dále ve smyslu § 158 odst. 1 zákona č. 141 / 1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestního řádu) bylo podáno trestní oznámení na soudce Okresního soudu ve Zlíně Mgr. Jiřího Němce, přísedící Okresního soudu ve Zlíně Evu Musilovou nasvědčující tomu, že byl spáchán trestný čin podle § 163a (1) zákona č. 140 / 1961 Sb. - účast na zločinném spolčení) a § 166 (1) zákona č. 140 / 1961 Sb. - nadržování, na soudce krajského soudu Brno, pobočky ve Zlíně JUDr. Jiřího Rezka, Mgr. Milana Zavrtálka a JUDr. Ladislava Pavlíčka, minimálně dva soudce Nejvyššího soudu v Brně z trojice JUDr. Mojmír Putna, JUDr. Ljubomír Drápal a JUDr. Zdeněk Novotný, minimálně dva soudce Ústavního soudu z trojice Jan Musil, Vladimír Kůrka a Jiří Mucha, na náměstkyni okresní státní zástupkyně ve Zlíně Mgr. Ilonu Chudárkovou, krajského státního zástupce ve Zlíně JUDr. Ilju Khaina pro okolnosti nasvědčující tomu, že byl spáchán trestný čin podle § 366 (1) zákona č. 40 / 2009 Sb. (trestního zákona) - nadržování, § 329 (1) zákona 40 / 2009 Sb. (trestního zákona) – zneužití pravomoci úřední osoby a § 361 (1) zákona 40 / 2009 Sb. (trestního zákona) – účast na organizované zločinecké skupině.

Vzhledem k tomu, že do KNTB ve Zlíně se investovalo množství peněz do nákupu zařízení nového onkologického centra a nemocnicí vůbec protéká množství peněz, v této souvislosti není vyloučeno ani jednání podle § 160 – přijímání úplatku, § 161 – podplácení nebo § 162 – nepřímé úplatkářství dle § 162a - společné ustanovení, trestního zákona č. 140 / 1961 Sb., zde však nejsou důkazy. Že však soudy vynášely rozsudky na objednávku, je zcela zřetelné. Že tak nečinily z pouhého rozmaru, se tak jeví víc než pouze pravděpodobné. Napojení soudu na žalovanou stranu bylo zřejmé i z některých pasáží v rozsudku. Není vyloučeno, že zasahování do nezávislosti soudu probíhalo ve spolupráci s advokátní kanceláří JUDr. Zděňka Hromádky se sídlem Rašínova 522, Zlín.

Odůvodnění: Předseda senátu soudce Mgr. Jiří Němec stranil žalované straně natolik zjevným způsobem, že jím použité argumenty byly nepřiléhavé do té míry, že postrádaly jakoukoliv logiku. Výpovědí svědka Mgr. Beátou Kašpárkovou manipuloval způsobem, kterým přímo naváděl k tomu, co má svědkyně vypovídat, což nenechal zaprotokolovat.

Podezření lze doložit předložením rozsudku okresního soudu z 28. 4. 2009 pod č. j. 38C 42/2009-106 a protokolu o jednání před soudem prvního stupně ze dne 28. 4. 2009 pod spisovou značkou 38 C 42/2009.

Že Mgr. Jiří Němec stranil žalované straně nepřijatelně zjevným způsobem, a že nezaprotokoloval otázku směrem k Mgr. Kašpárkové, to může dosvědčit další očitý svědek. Že stejným stranickým způsobem postupovali všichni soudci krajského soudu ve Zlíně, mohou dosvědčit tři očití svědkové.

JUDr. Jiří Rezek, Mgr. Milan Zavrtálek a JUDr. Ladislav Pavlíček záměrně odmítli zkoumat důkazní materiály a záměrně odmítli vyslechnutí fyzikem navržených svědků bez udání důvodu, popř. pod směšnou záminkou, že navržená svědkyně není zaměstnankyní žalované strany. Tím vzniká důvodné podezření, že vědomě napomáhají žalované straně krýt zcela zřejmé podvody žalované strany.

K výše uvedenému bodu je možno uvést, že soudci JUDr. Jiří Rezek, Mgr. Milan Zavrtálek a JUDr. Ladislav Pavlíček, kromě toho, že záměrně odmítli zkoumat důkazní materiály a vědomě odmítli vyslechnutí fyzikem navržených svědků, neumožnili fyzikovi ani promluvit a reagovat na nepravdivé a smyšlené argumenty právního zástupce žalované strany, koncipienta advokátní kanceláře JUDr. Zděňka Hromádky se sídlem Rašínova 522, Zlín. Soudci JUDr. Jiří Rezek, Mgr. Milan Zavrtálek a JUDr. Ladislav Pavlíček, ať už z důvodu možné korupce nebo lenosti, si neověřili skutečný stav věci, fakta a skutečnosti nevzali v potaz, nepřizvali svědky a neumožnili tak spravedlivý soudní proces. Naprosto vědomě poškozovali pouze žalující stranu. Svým jednáním vzbuzují oprávněné podezření z vědomého krytí podvodného jednání Krajské nemocnice Tomáše Bati a. s. ve Zlíně, kterého se tato nemocnice nedopouští jen v tomto případě, ale i na mnoha dalších případech u jiných bývalých zaměstnanců. Tím, že nepostupovali JUDr. Jiří Rezek, Mgr. Milan Zavrtálek a JUDr. Ladislav Pavlíček jako soudci podle platné Ústavy České republiky a Listiny práv a svobod a nepřihlíželi ke všem skutečnostem, které jim byly známé ať už z důvodu neschopnosti nebo možné korupce, porušili JUDr. Jiří Rezek, Mgr. Milan Zavrtálek a JUDr. Ladislav Pavlíček hrubým způsobem zásadu nestrannosti soudu. Obdobným stranickým způsobem postupovali i soudci nejvyššího a ústavního soudu.

Vzhledem k výše uvedeným okolnostem lze nabýt přesvědčení, že tímto jednáním byla naplněna skutková podstata trestného činu podle § 163a (1) zákona č. 140 / 1961 Sb. - účast na zločinném spolčení, § 166 (1) nadržování, 169a (1) zákona č. 140 / 1961 Sb. - zasahování do nezávislosti soudu, § 158 zákona č. 140 / 1961 Sb. - zneužití pravomoci veřejného činitele, u činů spáchaných po 1. 1. 2010 podle § 366 (1) zákona č. 40 / 2009 Sb. - nadržování, § 329 (1) – zneužití pravomoci úřední osoby a § 361 (1) zákona č. 40 / 2009 Sb. – účast na organizované zločinecké skupině.

Postoj státních zastupitelství

Aby nebylo podáno trestní oznámení těm, na které bylo podáno, tedy na státní zástupce ve Zlíně státním zástupcům ve Zlíně, samozřejmě proto, aby se nevyšetřovali sami, bylo trestní oznámení podáno na Vrchním státním zastupitelství v Olomouci. Vrchní státní zastupitelství postoupilo podání k dalšímu případnému opatření, jak jinak, zpět Krajskému státnímu zastupitelství ve Zlíně, snad v domnění, že zlínští státní zástupci usvědčí sami sebe (viz dokument č. 2). Vrchní státní zastupitelství neopomnělo podavatele upozornit, že zjistilo, se může jednat o obdobné podání, které bylo podáno již dříve, údajně 22. 5. 2012. Problém je v tom, že žádné trestní oznámení dne 22. 5. 2012 na Vrchní státní zastupitelství podáno nebylo. Na více adres včetně sdělovacích prostředků byl pouze odeslán informativní otevřený dopis všem, které by to mělo zajímat, komentující vyrozumění krajského státního zastupitelství, navíc bez reakce či odpovědi, v žádném případě tedy nebylo podáno trestního oznmení.