Pravda je jako lev, nemusí být bráněna. Jen ji vypusťte a ona se sama ubrání. (Sv. Augustin z Hippa Regia, římský biskup 4. a 5. stol.)

Korespondence s ministerstvem spravedlnosti

Dopis na Ministerstvo spravedlnosti ČR

Ministerstvo spravedlnosti ČR

Odbor generální inspekce

Vyšehradská 16

128 10 Praha 2

Informace pro Ministerstvo spravedlnosti

Dobrý den!

Protože už nemám trpělivost čekat, jestli náhodou narazím na nezkorumpovaného soudce, rozhodl jsem se napsat Vám o mých poznatcích o stavu justice.

Pro normálně uvažujícího a duševně zdravého člověka je člověk, který ukradne v supermarketu zboží a proběhne pokladnou bez placení, obyčejný zloděj a tudíž viník. Ne tak pro mnohé naše soudce. Podle logiky těchto soudců je zloděj nevinen, viníkem je prodavačka, protože se jí nepodařilo zabránit krádeži. Tito soudci se vůbec nezabývají činem zloděje, řeší pouze činnost prodavačky, zda mohla nebo nemohla být dostatečně rychlá, aby zabránila zloději krást. Toto je přirovnání znázorňující konkrétní případ.

V roce 2008 jsem byl podvodem vyhozen ze zaměstnání. Primář onkologického centra Krajské nemocnice Tomáše Bati ve Zlíně MUDr. Milan Kohoutek si proti mé vůli prosadil spuštění klinického provozu a ozařování pacientů, přestože ještě nebyly a ani nemohly být známy výsledky zkoušky dlouhodobé stability, kterou bylo nutno provést každoročně. Byl rozhodnut ozařovat podle jeho slov „i kdyby čert na koze rajtoval“. Na moje názory nebral zřetel a z titulu mé funkce nemám oprávnění měnit jeho rozhodnutí a ani mu v jeho činnosti bránit. Až když se o jeho rozhodnutí na poslední chvíli dověděla inspektorka radiační ochrany z regionálního centra Státního úřadu pro jadernou bezpečnost v Brně RNDr. Zdeňka Vrbanová, slíbil, že klinický provoz pozastaví. To však už nestihl, neboť doktor, kterého primář poslal za sebe, o pozastavení neměl tušení a začal ordinovat. Jedné pacientce tedy byla aplikována část protizánětlivé terapie. Po dvou měsících, aniž by mne kdokoliv sdělil, že bych za svévoli primáře měl být postižen já, zavolal si mne ředitel a měl pro mne připravenou výpověď z pracovního poměru za hrubé porušení pracovní kázně. Kromě věty, že jsem nastoupil dne 2. 1. 2003, byl celý text vylhaný a založený na padělaných emailových zprávách na objednávku. Co věta, to lež. Obvinění byla tak absurdní, že to muselo být jasné i těm, kdo tento podvod zosnovali. Jednalo se o primáře Milana Kohoutka, vedoucí fyzikálního oddělení Mgr. Beátu Kašpárkovou a ředitele Ing. Zdeňka Mikla. Proto měli připraveného svědka pro případ, že bych tuto nehoráznost nepodepsal. Do 20 minut jsem musel odevzdat klíče od všech pracovišť, plášť, čipovou kartu a ocitl jsem se před nemocnicí se zákazem vstupu na pracoviště, abych nemohl získat důkazy o tomto podvodu a kontaktovat se s ostatními spoluzaměstnanci. Podvodná výpověď byla v rozporu s organizačním řádem nemocnice, se zákoníkem práce a se zněním příslušných paragrafů zákona o radiační ochraně a atomového zákona. Kromě toho tehdejší ředitel Mikel obešel povinnost projednat výpověď s odborovou organizací. To však nezajímalo ani úředníky ani volené orgány zřizovatele nemocnice – Krajského úřadu ve Zlíně včetně hejtmana, inspektory Oblastního inspektorátu práce ani žádného soudce. Strůjci podvodu si byli již dopředu jistí, že tento podvod projde soudními jednáními bez újmy, což mi potvrdil i další primář nemocnice. Měli pravdu. Soudy stavěly na křivé výpovědi Mgr. Kašpárkové, že mi údajně zakázala ozařovat a hlavně že jsem údajně osobou s přímou odpovědností za radiační ochranu. Když jsem tuto lež vyvrátil předložením důkazu, soud zaprotokoloval zjištění, kterým se však neřídil a naopak několikrát sám zopakoval lež, že tou osobou jsem. Přiřkl mi sám od sebe lživě i další funkce, které nemám, což se nerozpakoval několikrát zopakovat. Tuto soudní lež, na které soud stavěl rozsudek, se soud snažil zamaskovat v záplavě procesních záležitostí. Vyslechl ostatní svědky nemocnice, kteří však asi nepochopili názor primáře, který si je zavolal před zasedáním soudu a který měli převyprávět u soudu. Vypovídali relativně objektivně, přestože pod jistým tlakem. Všechny moje svědky, kteří měli dosvědčit pravdu, soud bezdůvodně zamítl. Přestože z průběhu soudu bylo jasné, že na svévoli primáře nemohu mít žádnou vinu, soud absurdně rozhodl v můj neprospěch a dal za pravdu podvodníkům. Soud mi kladl za vinu, že se mi nepodařilo zabránit, aby můj nadřízený porušoval zákon. Předseda senátu Mgr. Němec přečetl rozsudek a po skončení jednání mi jej teprve zdůvodňoval, abych už neměl možnost reagoval na jeho absurdní zdůvodnění, že v pondělí byla jiná situace, než v pátek. Že v pondělí bude jiná situace, než v pátek, to však mělo být jasné po všech stránkách odpovědné osobě, což byl primář. Argumenty předsedy senátu Mgr. Němce nebyly hodny vysokoškolsky vzdělaného právníka, ale spíše absolventa pomocné školy. Stejným způsobem se přiklonil k podvodníkům i Krajský úřad ve Zlíně, včetně Ing. Hany Příleské z odboru zdravotnictví. Ve stejném duchu se neslo i odvolací jednání Krajského soudu s expoziturou ve Zlíně - Loukách (ve stejné budově, jako okresní soud). Před jednací síní na mne čekal nervózní a netrpělivý advokát JUDr. Lubomír Holba se sdělením, že během jednání nesmím mluvit, že nemám právo se k případu vyjádřit. Soud opět odmítl vyslechnout mnou navržené svědky, aby nemusel přijmout důkazy. Zdůvodnil to pouze u jediného svědka, a to tím, že nepracuje v nemocnici. Zřejmě z obavy, že nemůže být ovlivňován a činěn na něj nátlak ze strany nemocnice. Tento korunní svědek má ovšem v malíčku zákony o radiační ochraně a byl významně zainteresován v tomto případu. Proto se soud snažil za každou cenu zabránit jeho vyslechnutí. Několikrát byla soudem opakována lež, že jsem osobou s přímou odpovědností za radiační ochranu. JUDr. Lubomír Holba nepoužil drtivou většinu argumentů, které jsem mu sepsal, ani jeden z paragrafů, které jsem mu vypsal a o které se měl opírat. Když jsem se chtěl k nesmyslným argumentům soudců vyjádřit já, pomáhal mne umlčovat. Dokonce se zastával lží právního zástupce nemocnice Mgr. Michala Chmelaře. Neměl jsem tedy možnost během celého jednání promluvit jediné slovo. Advokátní komora však v reakci na moji stížnost neshledala, že by advokát, který si nechal zaplatit za služby a pak se obrátil proti svému klientovi, jakkoliv pochybil.

Moje zkušenosti se soudy: okresním a krajským ve Zlíně a nejvyšším v Brně jsou takové, že v talárech sedí buď totálně neschopní lidé, nebo všeho schopní podvodníci. Ze sedmi soudců a dvou přísedících mi vychází jeden poctivý přísedící JUDr. Karel Bodlák, bývalý kriminalista, který zřejmě vzhledem ke své bývalé profesi rozpoznal podvod (ze soudní síně se během původně zamýšlené pětiminutové přestávky po dobu 35 minut ozývala hádka dvou mužských hlasů). Byl však zřejmě přehlasován. Rovněž nejvyšší soud zcela ignoroval všechny příslušné paragrafy příslušných zákonů a nesmyslně argumentoval mým oprávněním zvláštní odborné způsobilosti. Bylo to stejné, jako by místo řidiče, který srazil na přechodu chodce, vinil spolujezdce na zadním sedadle jen proto, že vlastní oprávnění k řízení motorového vozidla.

Nevěřím, že by tito soudci byli duševně nemocní, jak by se mohlo zdát z jejich argumentace a způsobu rozhodování. Měl jsem proto důvodné podezření, že běžně dochází k rozsudkům na objednávku. Když jsem v rozsudku našel pasáže, které se tam sotva mohly objevit, aniž by soudy nebyly v kontaktu s vedením onkologického centra, již jsem nepochyboval. Stranickost soudů je příliš zřetelná, již se někdy ani nerozpakují zabránit utajení kontaktu advokáta jedné strany se soudem.

Předsedou senátu při jednání okresního soudu byl Mgr. Jiří Němec, přísedícími JUDr. Karel Bodlák (jediný se snahou o objektivitu) a Eva Musilová. Předsedou senátu při jednání krajského soudu byl JUDr. Jiří Rezek, soudci JUDr. Ladislav Pavlíček a Mgr. Milan Zavrtálek. Při jednání nejvyššího soudu byl předsedou JUDr. Mojmír Putna, soudci JUDr. Ljubomír Drápal a JUDr. Zdeněk Novotný.

Na podvodníky z Krajské nemocnice Tomáše Bati jsem podával trestní oznámení pro pomluvu a křivé svědectví. Vyšetřování policie údajně řídí státní zastupitelství (sídlí rovněž v budově soudu ve Zlíně - Loukách). Policie samozřejmě neshledala trestný čin ani přestupek, přestože měla v ruce jednoznačné důkazy o křivé výpovědi Mgr. Beáty Kašpárkové. Podle mého vnímání ani příliš neměla zájem shledat a pojmenovat trestný čin, spíše sondovala, co všechno vím, a zaměřovala se spíše na primářem Kohoutkem utajované přezařování pacientů, na jehož nenahlášení (podléhající zákonu) jsem přišel, když jsem pátral po skutečné příčině podvodného vyhazovu. Nebylo to zdaleka jediné porušování zákonů České republiky ze strany primáře Kohoutka.

Vzhledem k tomu že většina uvedených právníků rozhoduje jménem republiky, považuji takový způsob rozhodování za hrubé znevažování státu i samotné instituce soudu a výsměch spravedlnosti. Tento způsob rozhodování podkopává samotnou podstatu principu demokratického státu. Jednání těchto soudců považuji za vysoce nebezpečné, neboť existence takového stavu v justici zpochybňuje právo na existenci takového státu jakožto státu právního a jsem přesvědčen, že nemůže být v zájmu České republiky.

Fyzik v radiologii, podvodem vyhozený z KNTB ve Zlíně<

Ve Zlíně dne 6. 2. 2012

Dopis ministru spravedlnosti Jiřímu Pospíšilovi

Dobrý den, pane ministře!

Před časem jsem posílal na adresu ministerstva spravedlnosti informaci o situaci na soudech ve Zlíně a na Nejvyšším soudě v Brně. Podobnou informaci jsem posílal i na kancelář vlády ČR se žádostí, abyste byl informován. Pochybuji, že se tak stalo.

S reakcí na informace nemohu být spokojen. Nepovažuji za řešení, že se mám spokojit, až zkorumpovaní soudci se sami zdiskreditují. To by šlo pouze v případě, že by byla všechna soudní líčení přenášena přímým přenosem. To určitě situaci nevyřeší. Soudci vynášejí rozsudky na objednávku a jejich počínání je zralé na kárnou žalobu. Soudci se vůbec nezabývají meritem věci a ignorují fakta i zákony ČR. Proces je zmanipulovaný, obsahuje závažné procesní vady, soudci již zcela nepokrytě straní jedné straně, vědomi si toho, že jsou nekontrolovatelní a obtížně postižitelní. Procesům však přihlíželo několik svědků, kteří byli šokováni průběhem procesu a způsobem rozhodování.

Nedávno jsem se dověděl od Policie ČR překvapivou informaci, že Nejvyšší soud na základě mého dovolání zrušil rozhodnutí okresního a krajského soudu a vrátil případ k novému projednání a po čase tentýž Nejvyšší soud moje dovolání zamítl.

V příloze Vám posílám korespondenci s pracovníky ministerstva spravedlnosti a další přílohy, z kterých je možné vytvořit si obraz o pozadí celého skandálního případu. Jsem ochoten poskytnout cokoliv z dokumentů a materiálů (rozsudky, protokoly atd.) Vám i každému, kdo je ochoten se způsobem práce soudců zabývat, nebo ke studijním účelům pedagogickým pracovníkům právnických fakult.

Fyzik v radiologii, podvodem vyhozený z Krajské nemocnice Tomáše Bati ve Zlíně.

Ve Zlíně dne 6. 2. 2012

Reakce na odpověď ministerstva spravedlnosti

Ministerstvo spravedlnosti ČR

Odbor generální inspekce

Vyšehradská 16

12810 Praha 2

Dobrý den!

Dne 15. 2. 2012 jsem obdržel Vaši odpověď na moje e-mailové podání ze dne 6. 2. 2012, ve kterém jsem vyjádřil nespokojenost s postupem“ soudů, včetně Nejvyššího soudu ČR. V případě těchto soudů se ale jednalo spíše o rozhodování v rozporu se zněním zákonů ČR, o manipulaci a o podvodné jednání, než o nějaký postup.

Váš úsudek, že jsem odmítl vzít na vědomí poučení o kompetencích Ministerstva spravedlnosti, pokládám za mylný. Vzal jsem je na vědomí tak důkladně, že jsem tuto politováníhodnou skutečnost, že Ministerstvo spravedlnosti má mizivé kompetence a nelze se domáhat přezkoumání podvodného postupu zkorumpovaného soudu, vyhodnotil jako velkou chybu, která vyžaduje nápravu a neprodlené řešení, a to jsem dal najevo svým návrhem na řešení situace v justici zavedením kontroly činnosti soudců a nejlépe i jiných pracovníků, kteří jsou placeni z našich daní. Mne jako občana totiž zajímá, zda lidé placení z našich daní dělají v našem zájmu práci poctivě a zda nezneužívají svého postavení k podvodům. Kontrola jejich činnosti je tudíž legitimní a žádoucí. Praxe také ukazuje, že nanejvýš nutná. Naopak Vy jste odmítli vzít na vědomí, že mně je naprosto lhostejné, je-li soudce závislý či nezávislý. Na nezávislosti, kterou se neustále zaklínáte, mají zájem pouze soudci sami, aby si mohli dělat, co chtějí, a beztrestně chybovat nebo dokonce chybovat úmyslně, čili podvádět. Je-li soudce podvodník, nezávislost ho jedině chrání. Obdobný zájem na nezávislosti soudců budou asi pochopitelně mít i ti, kteří tyto soudce korumpují. Určitě ne běžní občané, kteří si uvědomují zásadní rozdíl mezi pojmy „nezávislost“ a „nestrannost“. Soudce by měl být závislý minimálně na nutnosti dodržovat zákony a řídit se jejich zněním.

Odmítli jste vzít na vědomí, že nezávislost soudců není zárukou jejich spravedlivého a nestranného rozhodování, ale spíše naopak. Pro mne a pro ostatní občany je rozhodující, aby soudci byli nestranní, nepodjatí, neúplatní a spravedliví. Pokud by někdo měl být nezávislý, tak jsou to především ti, kteří by je měli kontrolovat a prověřovat jejich odbornou způsobilost, a to pokud možno průběžně a pravidelně. Podvody v této oblasti jsou vysoce nebezpečným jevem a je nutné jim zabránit. A to bez kontroly nejde!!! S podvodníky v talárech nebo v uniformě by se mělo naložit stejně, jako s podvodníky v civilu, ba dokonce ještě přísněji.

Dále mi není jasné, proč mne odkazujete na odbor dohledu zdejšího ministerstva (rozuměl jsem Ministerstva spravedlnosti), když na druhé straně zpochybňujete jeho kompetence. Není mi také jasné, proč jste moje podání na odbor dohledu toho Vámi zmíněného „zdejšího“ ministerstva nepřesměrovali sami, pokud se tedy jedná o stejné ministerstvo, aby občan nemusel neustále běhat od čerta k ďáblu, když se chce dovolat práva, a proč je v tomto státě zvykem konat nejjednodušším a nejpohodlnějším způsobem, totiž vymlouvat se na to, že ta a ta věc není v jeho kompetenci.

Domníval jsem se, že poznámka, že moji zprávu máte brát jako informaci, byla dostatečně srozumitelná. Podle mého mínění poskytnout informaci ještě neznamená po ministerstvu požadovat řádné nebo mimořádné opravné prostředky. Pokud se mají přijímat nějaká opatření proti zlořádům, musí se v první řadě o nich vědět.

Vzhledem k tomu, že občan si musí pomoci sám, musí sám dělat kontrolora (a to dokonce kontrolních orgánů), detektiva, vyšetřovatele a právníka, považoval jsem za užitečné obrátit se na ty, kteří mohou dopomoci k tomu tento tristní stav změnit. Kdo jiný, než vláda a politici mohou nejlépe iniciovat změny stavu k lepšímu a iniciovat nápravu chyb a nedostatků ve fungování státu!? Proto jsem se rozhodl v této věci informovat člena vlády a politika v jedné osobě, a to ministra spravedlnosti. Proto jsem byl překvapen, že z pověření pana ministra odpovídáte, že považujete za nutné mi pouze zopakovat nějaké poučení o kompetencích Ministerstva spravedlnosti. Nechce se mi věřit, že by se ministr protikorupční vlády zmohl pouze na to, aby Vás pověřil, že mi máte zopakovat něco, co už jste jednou napsali.

Jestli se nemýlím, ministr spravedlnosti má právo podávat kárné žaloby. Jestli se mýlím, tak mne opravte. Podat kárné žaloby na soudce by neměl být nepřekonatelný problém, obzvláště v tomto případě, kdy slabomyslnost argumentů soudců, hrubým způsobem narušující důstojnost soudcovské funkce, je více než zřejmá, a úmyslné závažné procesní vady lehce zjistitelné. Skutečnost, že soud stavěl svá rozhodnutí na evidentně křivé výpovědi jedné osoby, která se na podvodu podílela, je mimo jakoukoliv pochybnost.

Pokud budu muset opět suplovat něčí kontrolní činnost, nebude pro mne problém postavit vedle sebe znění litery zákona na jedné straně a výroky soudů z rozsudků či protokolů na druhé straně a obě strany porovnat, popř. vyžádat si sám, tak jako v případě SÚJB, odborný posudek. Věřím proto, že protikorupční vláda využije na tomto konkrétním a zcela jasném případu možnosti prokázat čest svému jménu a dokázat, že prohlášení o boji proti korupci nejsou jen prázdná slova na oklamání voličů. Věřím, že podvodníci se dostanou tam, kam patří, tedy za katr, a právo na práci nebudou mít v tomto státě podvodníci, ale jimi šikanovaní poctiví občané. Zejména ti občané, kteří tento případ již několik let sledují, neboť neuvěřitelná série skandálů v Krajské nemocnici Tomáše Bati ve Zlíně, včetně špinavé personální politiky jejího bývalého vedení, několikrát proběhla sdělovacími prostředky.

Fyzik v radiologii, podvodem vyhozený z KNTB ve Zlíně

Ve Zlíně dne 19. 2. 2012